Dva měsíce v zeleném ráji
Naším úkolem bylo na Kostarice podpořit monitoring s 60 fotopastmi s kompletním příslušenstvím, které jsme dovezli do této středoamerické země z České republiky.
Náš program zde připravil šéf Asociace rangerů IRF pro Střední Ameriku pan Leonel Alonso Delgado Pereira a monitoring probíhal ve spolupráci s neziskovou organizací NAMÁ, která je tvořena vědci z Národní univerzity v San José.
Čekaly nás dva neuvěřitelné měsíce objevování zeleného ráje Kostariky z pohledu rangerů, nikoli turistů. Monitorovací program Oko jaguára mohl začít.
Z mise vzniká dokument
Naše monitorovací mise měla též za úkol natočit film o práci kostarických rangerů a přiblížit světu jejich práci na 10. světovém kongresu rangerů IRF na Azorech v roce 2023.
Součástí filmování byl též oceán a práce strážců ostrova Caňo Island, kam jsme se vypravili na týdenní dokumentaci podmořského světa. Během deseti ponorů jsme se nesetkali se žraloky lagunovými, trnuchami a mořskými želvami jen jedenkrát a to na noční ponoru. Na jedné z potápěčských akcí jsme měli to štěstí a mohli se radovat ze setkání s ohromnou mantou.
Vrcholem našeho oceánského filmování bylo natáčení rodinky keporkaků, které jsme poprvé v životě dokumentovali dronem. Každý den jsme byli s rangery na kontrolních plavbách rychlým strážním člunem a hlídkovali na hranici chráněného mořského území, zda zde někdo nelegálně nerybaří.
Pralesem po nevyšlapaných turistických stezkách
Po Caňo Island jsme se vypravili do NP Corcovado, kde jsme měli za úkol rozmístit první várku fotopastí.
Oproti Sumatře byl zdejší deštný prales náročnější na hmyz a to nejen na moskyty, ale zejména na tisíce maličkých klíšťat, jejich ranky po několik dní neuvěřitelně svědily.
Měli jsme štěstí, že jsme zde nebyli v turistickém režimu, poněvadž to bychom mohli chodit jen po vyšlapaných širokých chodnících s průvodci, což není náš styl. Místo toho jsme s rangery vyráželi hluboko do pralesa a užívali si Corcovado v jeho pravé podobě, včetně každodenního přídělu stovek ran od obtížného hmyzu.
Náš monitoring za pomocí fotopastí se však ani zdaleka neodehrával pouze na zemi, ale díky stromolezci Jendovi Janouškovi jsme měli tu možnost sbírat data ze života zvířat též v korunách stromů, což mělo na Kostarice obrovský úspěch.
Během natáčení v džungli a podél tropických řek jsme měli šanci filmovat tukany, tapíry, nosály, mravenečníky či prasátka pekari, zatímco podél pobřeží jsme byli fascinováni hejny pelikánů a papoušky ara, kteří se každé ráno krmili na divokých mandloních u pláží.
I přes fakt, že je Corcovado národním parkem, tak má své velké problémy s pytláctvím, ilegálním dřevorubectvím a zejména zlatokopectvím.
Přesouváme se na druhou stranu Kostariky
Po opuštění Corcovada a jeho deštného pralesa jsme směřovali na opačný konec Kostariky, ale stále jsme se drželi pacifického západního pobřeží. Naším cílem byla soustava národních parků Santa Rosa, Guanacaste a Rincon de la Vieja.
Prvně jmenované chráněné území začíná v oceánu a pokračuje nádherným pobřežím pláží a mangrovových lesů do suchého tropického lesa a savany, která pokračuje do NP Guanacaste a pak do horského mlžného pralesa až po sopky v Rincon de la Viaja. Jedná se o unikátní soustavu chráněných území, které jsou propojeny v jedno. Právě zde jsme rozmisťovali další fotopasti a filmovali opět ve spolupráci s rangery a týmem NAMÁ.
Rozhodně nejsilnějším zážitkem bylo noční setkání a fotografování jaguára na jedné z pláží, kde lovil mořské želvy a nenechal se při svém pátrání po kořisti nijak zvlášť vyrušovat.
Díky maximální vstřícnosti vedení národního parku Santa Rosa jsme zde požívali jedinečného zázemí a měli k dIspozici terénní auta s řidičem, což pro nás znamenalo mimořádnou možnost k dokumentaci divoké přírody.
Zatímco se Corcovado potýká se svými problémy ilegálních činností, tak na severu byl hlavním nepřítelem národních parků oheň, tedy lesní požáry, kvůli kterým jsou zde vytvořeny početné hasičské rangerovské týmy složené z profesionálů a mnoha mladých dobrovolníků.
Nelze se nezmínit o ilegální těžbě nádherných stromů guanacaste, po kterých je poptávka v Číně, kde z nich vyřezávají sošky. Samozřejmě i zde je problém s pytláctvím.
První odezvy z fotopastí
Zatímco jsme celý únor rozmisťovali fotopasti ve výše zmiňovaných národních parcích, tak v březnu jsme stahovali první data. Naše velké očekávání padlo na úrodnou půdu a již po prvním měsíci jsme měli na fotopastech jaguáry, oceloty, pumy, tapíry a mnoho dalších zvířat, včetně opičáků na stromech.
Zejména NP Santa Rosa a jeho pobřežní oblasti byly neuvěřitelně bohaté na zvířata, včetně velkých koček. Zlatým hřebem bylo pozvání na 50. výročí vzniku národního parku Santa Rosa, kde jsme předali jeho vedení nádhernou zarámovanou fotografii našeho prvního jaguára naživo.
Klobouk dolů před kostarickým rangery
Nutno podotknout, že kostarická ochrana přírody opravdu funguje, což však neznamená, že by zde nebyly ilegální aktivity. Práce rangerů je zde velmi náročná a to i díky velmi rozdílným klimatickým podmínkám.
Tito muži a ženy musí dokázat pracovat v podmínkách na oceánu, na pobřeží, v horkých a vyprahlých savanách, kde dosahují teploty ke 40 stupňům Celsia. Naopak v deštných pralesích odolávají horku, vlhku a obtížnému hmyzu. Nejsložitější podmínky pro ně však představují horské oblasti, kde na hlavním horském hřebenu Las Amistad dosahují teploty k bodu mrazu v nadmořské výšce přesahující 3000 m.n.m.
Rozdílnost podmínek jednotlivých ekosystémů a nadmořských výšek dělá z kostarických rangerů velmi komplexní strážce přírody.
Jejich boj je nasměrován nejen na pytláctví, dřevorubectví, či zlatokopectví, ale též na lesní požáry, ilegální rybolov, nelegální vstupy do národních parků a pašeráctví drog. Tito lidé si zaslouží respekt a úctu za to, jak náročnou práci odvádějí a to i přes fakt, že v době covidové jim byly sníženy platy o 50%.
Vzniká Bosque para los Niňos
Po dvou měsících velmi úspěšného monitoringu Oko jaguára jsme zahájili naši závěrečnou projektovou misi, kterou bylo nalezení podmínek pro rozšíření našich aktivit na Kostariku.
Došlo k úřední akci založení pobočky spolku Prales dětem na Kostarice s názvem Bosque para los Niňos a nalezení vhodného pozemku 73 ha horského deštného pralesa na hranici s NP Tapanti v centrálním pohoří La Amistad. Zde by měly být od léta 2021 organizovány další dobrovolnické programy, které se tak ze Sumatry a Slovenska rozšíří též na Kostariku.
Též jsme zahájili jednání o spolupráci s organizací For the Oceans Foundation a jejím šéfem Jorge Serendero, bývalým ředitelem Sea Shepherd pro Střední Ameriku. Předmětem našeho jednání je vize společného projektu Ambassadors for the Oceans, který by měl vyústit v ochranu zlatého oceánského trojúhelníku mezi pobřežím Osa Peninnsula, Kokosovým ostrovem a magickým výstupným proudem Thermal Dome, což znamená vytvoření monitorovací a strážní lodi, která by též plnila výzkumné a vzdělávací poslání, ale o tom zase někdy příště.
WEB:
🐆 https://justicefornature.org/oko-jaguara/
🐆 https://justicefornature.org/green-life-kostarika/
IG - https://www.instagram.com/pralesdetem/
FB - https://www.facebook.com/PralesDetem
