Expedice Z101: Velbloudí trh

Na cestě za velbloudy

Chcete-li vidět největší súdánský trh s těmito přežvýkavci, musíte na západní břeh Nilu, na předměstí Omdurmánu, který býval hlavním městě ještě v dobách britsko-egyptského Súdánu. Ačkoliv jedeme “jen” přes řeku, je to výlet na celý den, protože aglomerace Chartúm - Omdurmán - Buri je centrem celé země, které je typicky arabsko-africké. Jinými slovy, organizace čehokoliv včetně dopravy vázne.

Nutno podotknout, že kromě všudypřítomného zmatku, si za prodlevu v naší cestě můžeme trochu sami, protože asi v půlce nám doprostřed silnice upadl kryt podvozku. Situace by mnohého zaskočila, nicméně praxe dělá mistra, takže nejnutnější oprava proběhla na krajnici, a to klasicky za vydatné vizuální podpory od místních. Patří totiž k kratochvíli běžného obyvatelstva, že si poměrně monotónní život zpestřuje sledováním čehokoliv, přičemž se za náš pobyt v Súdánu ukázalo, že neustálé opravy našeho George jsou, co do své zábavnosti, srovnatelné s indickými telenovateli. Během chvíle nás obklopuje dav lidí, který na naše pozdravy střídavě reaguje úsměvem a střídavě útěkem. Nicméně oprava v řádu pár minut se podařila a my pokračuje podle navigace na okraj města do míst, kde má být velbloudí trh.

Projedeme celým městem a na jeho konci uprostřed prašného nic vidíme stáda velbloudů, která kolem sebe víří prach. Po cestě míjíme trh s kozami, hovězím dobytkem a všudypřítomné oslíky, kteří představují stále oblíbený dopravní prostředek a už se ocitáme mezi beduíny a jejich zbožím.

Zastavujeme uprostřed prachu

Vystupujeme a míříme do centra dění, kde máme v plánu poznat, jak funguje tento největší súdánský velbloudí trh.

Nepřekvapí, že více než my z velbloudů, jsou jejich majitelé překvapení z nás, protože dva běloši v kombinaci muž-žena, s foťáky a zájmem o velbloudy, nepatří k častým návštěvníkům tohoto obrovského prostranství. Muži v bílých galábijích domlouvají obchody, přičemž řada z nich sem dorazila až ze západosúdánského Darfúru, odkud údajně pocházejí ty nejlepší velbloudí kusy. Ženy se tady prakticky nevyskytují a pokud ano, tak zahalené v barevných šátcích prodávají drobné občerstvení.

Ujme se nás beduín, který nám začne vysvětlovat zákonitosti obchodu a protože jsme hosté více než vzácní, nabídne nám to jediné, co má. Táhne nás za ruku k velbloudici a ukazuje na … její struk plný mléka. A prý se máme ohnout a ochutnat, protože nic lepšího nemá, když tedy nechceme koupit velblouda, protože sám uznává, že ho asi nevyužijeme, když máme auto a před sebou ještě několik tisíc kilometrů Afrikou.

Představa loku ze struku teplého mléka nás neláká … jenže odmítněte beduína, když vám nabízí to nej, co má. Mít nebo nemít velblouda totiž tady znamená žít nebo nežít, velbloud přenese vás i váš náklad stovky kilometrů daleko, dává mléko a v krajním případě i maso a v místech, jako je toto, znamená mnohem víc než cokoliv jiného. Nezbývá, než trochu zalhat, vzít do ruky foťák a dávat okázale najevo, že stádo vřelého beduína si zaslouží fotku a ještě jednu fotku a třetí a zdálky ta fotka bude úplně nejlepší. Fotíme a ustupujeme.

Nezbývá, než trochu zalhat, vzít do ruky foťák a dávat okázale najevo, že stádo vřelého beduína si zaslouží fotku a ještě jednu fotku a třetí a zdálky ta fotka bude úplně nejlepší. Fotíme a ustupujeme.

Není velbloud jako velbloud

Od prodejců se nám dostává obšírné instruktáže, který druh je rychlý a který naopak je spíše na výdrž. Když se velbloud prodá, nový majitel si ho na místě odvede pryč, což může vypadat jakkoliv, od toho, že na něm odjede, po naložení na rozpadlou Toyotu, nebo sofistikovaně ho za pomocí jeřábu přesune na korbu náklaďáku. Velbloudi mají jednu nohu vždy ohnutou v koleni a holeň svázanou se stehnem, což jim má znemožnit náhodný útěk. Ochránci zvířat by tohle asi vidět nemuseli. Neprodané kusy pak míří až do egyptské Marsy, kde je další podobné tržiště, což je několik tisíc kilometrů napříč pouští.

Po cestě zpět

Odjíždíme z velbloudího marketu a gratulujeme si, že jsme vyvázli bez svačiny na cestu, přičemž po cestě zpět jednoho ze dvou členů expedice napadne, že trh s dobytkem bude ještě zajímavější. A protože se ženám neodporuje, zastavujeme u ohrady. Náš příchod býčci oslaví tím, že naskakují na kravky, protože jejich hlídači obrací veškerou svou pozornost na nás. Procházíme nekonečnými stády dobytka, jejichž majitelé se s námi zastavují a vysvětlují, že právě ten jejich kus je mimořádný a stojí za koupi. Vábení odoláme a jedinou vzpomínkou se tak stanou fotky s houfy místních, protože platí, že selfie s exotickým návštěvníkem je mimořádně ceněné mezi všemi bez ohledu na jejich věk.

Hrobka Mahdího

Jedeme zpět a po cestě se stavíme u hrobky Mahdího, která patří k nejvýznamnějším památkám v celém Súdánu. Právě Mahdí totiž koncem 19. století vedl slavné protibritské povstání a jeho “Mahdistické povstání” se stalo symbolem súdánského vzdoru. Místo, kde je pochován, bylo v roce 1947 rekonstruováno jeho synem, přesně v době, kdy se tady na své cestě Afrikou zastavili Hanzelka se Zikmundem.

Více na:

Web - www.z101.cz

Facebook -  Expedice Z101

Instagram - @expedice_z101

Více příběhů od Expedice Z101:

Galerie fotografií: